Schwarzenbach (Rakousko) 2009/2010
Poslední den v roce 2009 a první dva dny roku
následujícího, současného, jsme já a Bus společně strávily tyto dny s
přátelským kmenem Boii Pannonia. Pozvání prezentované mojí sestrou Gabi bylo
námi vyslyšeno a s radostí přijeli jsme po anabázi ohledně povozu a bez
doprovodu do malebného skanzenu nad Schwarzenbachem v NiederOstereich poblíž
maďarských hranic.
Ubytování bylo zajištěno na seně v velkém domě a jen bylo
líto skutečnosti že skanzen byl bez sněhové pokrývky... Fergunna v té době v
prosinci již byla pokryta sněhovou peřinkou. Alespoň nám nepršelo a půda byla
suchoučká. Den příjezdu a silvestrovská noc byla ve znamení třináctého úplňku a
částečného zatmění měsíce - co by si mystik přál. Jen ta mlha nad krajinou,
která halila okolí vrchu oppida svoji přikrývkou neumožnila pozorovat měsíc.
Přelomová půlnoc, půlnoc jež počala občanský nový rok, který
již my, Keltové, slavíme od Samhainu, Dušiček... Obloha se vyjasnila a všichni,
okolo čtvrtiny stovky přátel jsme mohli připít si a sledovat světelné efekty
vystřelující z dálné nížiny pod vrchy, z protějších obydlených kopců a dálek,
dálek blízkých Alpám a Maďarsku.
Tento první den roku 2010 jsme společně navštívili malebnou
zříceninu Landsee. Tato tyčí se nad krajinou přes čtyři století... K
večeru přišlo chladno, ochladilo se zhruba o osm stupňů, a tak jsem většinu času
strávili ve srubu u otevřeného ohniště nad kterým bylo připraveno fondue.
Chutnalo, naši přátelé si pochutnali na dobré krmi. Před půlnocí jsem s Gabi a
Busem odkráčeli do temnoty lesa osvícené měsíčním světlem úplňku vyhledat stromy
s jmelím a při tomto magické čase připravit mocnou silou nabité jmelí. Podařilo
se. V bílém rouchu, bez dotyku země, přinesli jsme jmelí, které jsme použili s
Gabi při malém nočním rituálku Pradávným.
Neradi jsme z tohoto místa odjížděli. Gutte alles,
Schwarzenbach!
Text: Bavros - bez jazykové úpravy
Foto: Bavros (snímky pořízeny mobilem Samsung Omnia II)
